Tisk

Lidové noviny 25.4. 2013

Martin Komárek v Lidových novinách 25. dubna 2013 v článku Neevropan vyplísnil prezidenta Miloše Zemana za jeho výroky při jeho návštěvě Rakouska a sice, že odsun byl pro tzv. sudetské Němce lepší varianta, než trest smrti za vlastizradu. Pomiňme, že prezident Zeman měl v podstatě pravdu, navíc Němci Čechy za podobné, ba daleko menší skutky věšeli, stříleli, nebo jim sekali hlavy.

Martin Komárek se však ve zmíněném článku dopouští minimálně dvou nepravd, když píše: „Odtržení Sudet bylo ve své době legální, bylo posvěceno mocnostmi, a bylo dokonce v duchu slavného wilsonovského práva národů na sebeurčení.“

a) Mnichovská dohoda nebyla nikdy legální. Byla uzavřena bez účasti Československa (o nás bez nás) a byla Československu vnucena násilím, dokonce bezprostřední hrozbou použitím síly, tedy válkou, ze strany Německa, za slovní podpory Itálie, Francie a Británie. Za této situace nemůže být z hlediska mezinárodního práva, ale i zdravého rozumu, jinak, než neplatná. A to i jak píše pan Komárek, „ve své době“. Odtržení našeho pohraničí nebylo legální a tuto neplatnost nakonec s odstupem času uznali všichni její signatáři.

Je to asi tak, jakoby pan Komárek měl dům se zahradou a na část té zahrady by si dělal nárok jeho agresivní soused. I sešel by se s některými dalšími sousedy a společně by se dohodli, že pan Komárek musí tomu agresivnímu část své zahrady vydat. A když to neudělá, agresivní soused pana Komárka napadne a zabije. A třeba i jeho rodinu. Pan Komárek by teda část zahrady vydal. Podle pana Martina Komárka by to bylo „v dané době legální“.

b) Slavné wilsonovské právo národů na sebeurčení, jak píše pan Komárek, se vztahovalo na porobené národy, které trpěly pod cizí nadvládou a proklamovalo jejich právo na samostatnost. V tomto smyslu se vztahovalo třeba na Čechy, Poláky a podobně, tedy na skutečné národy pod cizí nadvládou. Není mi ale známo nic o tom, že by tzv. sudetští Němci byli nějaký samostatný národ. Už proto ne, že se vždy vehementně, a s patřičnou přemírou nacionalismu, hlásili ke svému němectví. A právo Němců na sebeurčení bylo existencí německého státu vrchovatě naplněno. Samotní tzv. sudetští Němci, kteří si navíc při vzniku ČSR ještě tak neříkali, žili na území jiného státu, žili na území, které bylo historicky vždy součástí zemí Koruny české. A jako takoví měli nárok na práva, která se dostávají národnostním menšinám. Tato práva měli v Československu zaručena a rozhodně v daleko větší míře, než němenké menšiny v jiných evropských zemích. A tato práva byla neporovnatelná s právy, která měly národnostní menšiny v tehdejším Německu.

Martin Komárek se v tomto článku ať už z nevědomosti, nebo úmyslně, dopouští hrubé manipulace s fakty a tím přispívá, ostatně jak již tradičně, k přepisování našich dějin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *