• 1990 a dále

    Umění české literatury? Pouze čistá politika!

    Před pokřivenou tváří české literární, nakladatelské a knihkupecké smetánky v sále Městské knihovny v Praze, se odehrávalo letos koncem dubna v přímém televizním přenosu na ČT 2 neobvyklé představení. Pod záštitou (a v nepřítomnosti) exprezidenta Václava Havla (studujícího v tu chvíli ve washingtonské knihovně), za asistence ministra kultury Pavla Dostála, se v pološeru udělovaly ceny Magnesia Litera. Moderátorem show byl opět dnes již zcela flexibilní písničkář Jan Burian. Nikdo z přítomných, ani z televizních diváků, nemohl pochybovat, komu bude Hlavní cena Magnesia Litera přidělena. Vždyť dostala dokonce dvě nominace najednou za prózu a nakladatelský počin. Titul Kniha roku 2005, doplněný …

  • 1990 a dále

    Najít důvěru v sebe sama!

    Letos 16. května vrcholilo úsilí o instalaci pomníku prezidenta Edvarda Beneše za iniciativy Společnosti EB, Českého svazu bojovníků za svobodu a za podpory bývalých zahraničních letců v Anglii, kteří podle svého prohlášení tak chtěli vzdát svou poslední poctu svému bývalému vrchnímu veliteli. A ti také zajistili, za podpory svých bývalých spolubojovníků v zahraničí, vše potřebné k zabezpečení projektu. Benešův pomník stojí nyní před Černínským palácem, kde byl již od loňska položen základní kámen. A to navzdory mínění ministra Cyrila Svobody, který prohlásil Edvarda Beneše za „kontroverzní osobnost“! Ostatně možno připomenout, že podobného názoru na Edvarda Beneše je i novopečený senátor …

  • 1990 a dále

    Podivné smíření

    Výročnímu shromáždění Sudetoněmeckého krajanstva (landsmanšaftu) letos 14.–15. května v Augsburgu předcházelo v Sudetoněmeckých novinách sdělení, že se chystá konference o česko – německém smíření. Došlo k tomu? Shromáždění zahajovala obvyklá katolická mše. Už kněz, který ji uváděl, otevřel sérii stížností na Čechy tím, že předestřel soubor utrpení, které oni sudetským Němcům způsobili při tzv. Vertreibungu – vyhnání. Dějiny jako by zde tedy opět začínaly až květnem 1945. Šlo prý o vraždy, sebevraždy, vyhladovění atd., které zahrnulo i děti. Ve stejném duchu pokračoval další kněz vyšší hodnosti. Cifru těchto obětí sice ani jeden neuvedl, takže nevíme, zda tím mysleli onen čtvrt …

  • 1990 a dále

    Nebyl den, abych nevzpomněl…

    Mnozí čtenáři, jimž se kniha Poslední cesta už dostala do ruky, byli šokováni věkem autora. Zvláště bývalé vězně potěšilo, že někdo tak mladý se o jejich minulost vůbec zajímá. Proto jsme autorovi Michalu Chocholatému položili dvě otázky. Jaký vliv na vás zvolené téma mělo? Je těžké se jednoznačně vyjádřit, jak na mě studium vyhlazovacího tábora Treblinka zapůsobilo. Mohu říci, že v počátcích mě kupředu hnala touha po objevení, takže jsem veškeré informace, které jsem se o táboru v Treblince dozvěděl, vstřebával a jaksi nezúčastněně je choval v hlavě. Postupem času se však Treblinka stala součástí mého každodenního života. Nebyl den, …

  • 1990 a dále

    O významu vlastenectví

    V našich novodobých dějinách jsou dva hvězdné okamžiky: 28. říjen 1918 a 9. květen 1945. Oba jsou dovršením hrdinského odboje našeho národa proti cizí moci za příznivé historické situace. S oběma je spojeno nezměrné nadšení, nepopsatelná úleva z konce válečných útrap. Naši prarodiče a rodiče prožívali ten první, ten druhý jsme se svými rodiči zažili i my. Byla to radost bez hranic, slavil se konec bezpráví a teroru, obnova lidské důstojnosti, samostatnosti a svobody. Smíme se dnes k těmto hvězdným okamžikům jako národ hlásit? Náš současný stát se deklaruje jako společenství občanské, nikoliv národní. To by ještě nemuselo znamenat popření …

  • 1990 a dále

    Pravda o duši českého národa

    Jsem pravidelným odběratelem vašeho časopisu a vždy jej pozorně čtu. Když v roce 1945 skončila druhá světová válka, bylo mi deset let. Proto si rád oživuji vzpomínky na pražské Květnové povstání a doplňuji si vědomosti o tom, co jsem jako kluk prožil. Jsem rád, že nenecháváte zapadnout to, co náš národ v minulosti musel prožít a zachycujete vše v článcích těch, kteří za svobodu naší vlasti bojovali. Často poukazujete na to, že ostatní noviny, které, jak píšete, jsou ve službách cizího kapitálu (např. v č. 10/2005), nepíší pravdu. Děkuji vám za to, protože pravda je to, co se v leckterých …

  • 1990 a dále

    Sudetský landsmanšaft a Německo

    Velmi často slyšíme varování až výhružky, že náš postoj k sudetským Němcům kazí dobré vztahy s naším velkým sousedem. Často se i vynechává zaměření našeho nesouhlasu s postoji poměrně malé skupiny bývalých občanů Československa a zlovolně se naše stanovisko zevšeobecňuje a rozšiřuje na Německo nebo německý národ. Je nutno konstatovat, že podobný nešvar se zahnízdil při komentování různých politických otázek, kdy se neuvádějí fakta, objektivní a vyvážené názory, pro a proti, ale slyšíme jen polopravdy, tendenční hodnocení, snahu o senzaci a větší zajímavost, tlumočení pouze negativních stránek problému a jiné podobné praktiky. Stalo se tak znovu při komentování odhalení pomníku …

  • 1990 a dále

    Národní dějiny jsou důležité!

    Minulost nemá žádný smysl, pokud zkušenosti z ní nepřeneseme do budoucnosti, pokud se z ní nepoučíme. Zajímá má však současnou mládež, jak nahlíží na řádění nacistů? Na to jsem se zeptala několika mladých lidí, kteří do Sachsenhausenu přijeli. Pavel Svoboda, student Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, obory dějepis – němčina: Neonacistické hnutí sílí a asi to bude ještě horší. Nacionalismus bere vrch. Myslím si, že mnozí z mladých neonacistů neznají souvislosti a vůbec nevědí, za co vlastně bojují. Je to masa lidí, v níž se vybíjejí. Vůdci jsou zejména odpůrci globalizace, evropanství a světoobčanství. Propagují čistě národní státy a …

  • 1990 a dále

    Vy za nic nemůžete!

    Hodně času bývalí vězni koncentračního tábora Sachsenhausen trávili s mládeží. Otevřeně vyprávěli o všem, co v tomto zařízení, kde „práce osvobozovala“, zažili. Ač to pro ně mnohdy bylo nesmírně bolestivé, odpovídali na dotazy. Množství mladých lidí z různých koutů světa se sešlo i na besedě s Adolfem Burgrem, viceprezidentem Mezinárodního sachsenhausenského výboru a předsedou Historické skupiny Sachsenhausen při ČSBS. Mnozí z posluchačů do přednáškové síně usedali s úsměvem na tváři. Postupně, jak minuty plynuly a slova seřazená do šiků nemilosrdných faktů z minulosti přivolávala obraz nacismu, se tváře měnily. Úsměv vystřídal údiv, šok a pak, u německých posluchačů stud. Adolf …

  • 1990 a dále

    Máme o čem přemýšlet

    „Rok 1942 se chýlí ke konci a s posledním jeho dnem zaplavuje naše srdce a mysl otázka: Přinese nový rok 1943 zakončení současné války? Ghetto očekává nový rok s největšími nadějemi. Vcházíme do něj se zapěním naší české hymny ‚Kde domov můj…“ Takto přemýšleli obyvatelé židovského ghetta Terezín na konci roku 1942 a zdaleka nebyli jediní. Vždyť Evropa již tři roky procházela hrůzami války, které lidé doposud nezažili, a otázka jejího konce byla nasnadě. Bohužel, nikdo si v tu dobu neuvědomoval, že rok 1942 je pouze přelomem, během něhož se válka stane ještě strašnější a brutálnější. Rozhodla o tom konference …