SOPVP – Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých

Oficiální dokument pojednávající o SOPVP (de facto originální kopie této stránky), ke stažení. Soubor je ve formátu MS DOC.

Popis organizace, historie a cíle

Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých / SOPVP / vzniklo 14. prosince 1945 z iniciativy politických vězňů, kteří se vrátili z koncentračních táborů a káznic. 

Velkou podporu našli u pana presidenta JUDr. Edvarda Beneše, který se rovněž zúčastnil zahajovacího sjezdu a slova z jeho dlouhého, vizionářského projevu jsou dodnes naším krédem.  ČSBS byl založen o rok později.

…“ Říkal jsem Vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto. Aby jste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, aby jste se znovu mohli bránit, až oni začnou s tou svou „očisťovací“ kampaní. Neboť  na válku v letech 1938 – 1945 se nesmí nikdy zapomenout !  

  Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naší svobodu národní a lidskou. Buďte na tento úkol připraveni a mějte svá fakta, své záznamy, své vzpomínky pohotově, neboť NIKDE SE TOLIK NEZAPOMÍNÁ, JAKO PRÁVĚ V POLITICE. A proto bude nutno podržet všem našim odpůrcům z let 1938 – 1945 před očima to, co svět z jejich rukou zažil…“

Důkazem, jak moc si pan president vězňů vážil byla skutečnost, že při návratu z Londýna se jeho vlak, z bezpečnostních důvodů, zastavil nejprve v Brně a jeho první kroky vedly do bývalých Kaunicových kolejí, proměněných v nacistické vězení a popraviště.

V květnu 1947 nám pan president Beneš zaslal své vyjádření k podepsání historických dokumentů, tj. Dekrety presidenta Československé republiky, které nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 – 1939.

Následně bylo také řečeno: „ zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými pozdějšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli po právu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti. Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců a mají trvalou platnost „

Sdružení v průběhu let měnilo název. SOPVP bylo výlučně organizací politických vězňů, jejich pozůstalých, dětí a vnuků. Nyní přibývají sympatizanti, protože členové postupně umírají. Vlajkovou lodí SOPVP vždy byly historické skupiny. Každý koncentrační tábor / KT / má v ČS svoji historickou skupinu. V Evropě  má každý KT svůj Mezinárodní komitét, sestávající z národností, které byly  v tom kterém KT vězněny. Čeští političtí vězni měli vždy vysoký kredit pro své organizační schopnosti a jazykové vybavení. V současné době máme své zastoupení v Mezinárodním komitétu Osvětim/ Auschwitz, Ravensbrück, Mauthausen, Bergen- Belsen, Sachsenhausen a Flossenbürg. Kaunicovy koleje nemají Mezinárodní komitét, jsou zastoupeny pouze českými PV.

Hlavní činností SOPVP bylo vždy naplnění hlavního cíle – uchování paměti národa. Jádro bylo nejen ve vzpomínkových akcích, ale především v návštěvě škol našimi členy a seznamování mládeže s historii a zejména výchova k národní hrdosti. K tomu byla nutná spolupráce s přísl. úřady a institucemi a v neposlední řadě i s ministerstvy a spřátelenými organizacemi. Nejtěsnější spolupráci jsme vždy měli s Českým svazem bojovníků za svobodu a s Federaci židovských obcí. Postupně přibývaly další.

V našich řadách bylo mnoho významných a uznávaných osobností.

 Za všechny jmenujeme alespoň tři významné spolupracovníky našeho čestného předsedy PhDr. Vojmíra Srdečného – prof. Jana Šábršulu, odvlečeného s Phdr. Vojmírem Srdečným

 17. listopadu do Sachsenhausenu, Ing. Karla Hýbka a Adolfa Burgera. Všichni byli ve vedení HS 17 listopad a Sachsenhausen a proslavili se i v zahraničí. Br. Adolf Burger byl důležitým členem nacistické padělatelské dílny, která měla za cíl pomocí falešných bankovek rozvrátit britské finanční trhy. Jako zázrakem přežil a napsal brožurku Ďáblova dílna, později byla doplněná a v roce 1992 vyšla knižně. V roce 2008 se převtělila v Oskara, když podle ní byl natočen rakousko – německý film. Br. Adolf Burger zanechal v historii našeho Svazu nesmazatelnou a trvalou stopu. Nezapomíná se na něho i v zahraničí. Nikdo z ČR neinicioval článek v mezinárodním časopisu NEWS – Bulletin of the International Federation od Resistence Fighters /FIR/ – Association on Antifacists, který vychází v Berlíně v anglické verzi. Byla v něm vzpomínka na br. Burgera od Ulricha Schneidera. Byla obsáhlá s názvem Obituary of Adolf Burger / 1917 – 2016 /.

Současné vedení a spolupracující instituce a ostatní

Posledních více než 10 let je SOPVP kolektivním členem ČSBS. Členové platí příspěvky v přísl. organizacích ČSBS.  Protože ČSBS nemá vlastní prostředky, nemůže SOPVP poskytovat žádné finance, ale dává nám k dispozici bezplatně kancelář a můžeme využívat obě zasedací místnosti včetně podatelny. Několikrát nám Svaz přispěl na zaplacení členských příspěvků Mezinárodním organizacím. Z bývalých finančních prostředků nám zbývá již zanedbatelná částka a musíme se poohlédnout po sponzorech, což je v současné době očerňování politických vězňů, velmi složité.

Předsednictvo SOPVP

PhDr. Vojmír Srdečný, kterému bude letos sto let je našim čestným předsedou. Je posledním ze tří žijících vězňů KT Sachsenhausen. V občanském životě se věnoval především rehabilitaci handicapovaných a založil první  hry handicapovaných v Kladrubech dříve, než byly založeny paralympijské hry. Přednášel na univerzitě Palestra a dalších.

Předsedkyně ing. Zdeňka Valouchová je pozůstalou po popraveném pplk. Robertu Váňovi, známé osobnosti moravské větve Obrany národa. Díky pochopení města Brna i ministra Masaryka byli vězni poslední popravy v Breslau exhumováni do Brna.

l. místopředsedou byl do loňského roku Ing. Asaf Auerbach, narozený v Palestině, Wintonovo dítě, který léta současně pracoval v HS Osvětim a přednášel doma i v zahraničí. S architektkou Zárubovou organizovali cesty putovní výstavy Místa utrpení, smrti a hrdinství, která již byla na více než 90 místech ČR.

Současnou l. místopředsedkyní je Marie Kudličková, sympatizantka, která více než 10 let pracuje současně i jako naše účetní, která nepobírá plat a vede jednu skupinu PV v Brně.

Ing. Alena Staňková. Oba její rodiče byli  popraveni v Mauthausenu v „Operaci Antropoid“. V letech 1942 – 1945 byla internována v  táborech Na Jenerálce, ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí. Přednáší ve školách. V některých je současně instalována putovní výstava Děti nepřátel Říše podle stejnojmenné knihy.

Kateřina Kočková je pozůstalá. Oba rodiče byli vězněni v Mauthausenu a Ravensbrücku. Je členkou Mez národního komitétu Ravensbrück a sama zorganizovala umístění pamětní desky Mileny Jesenské v KT, pro kterou získala finančních sponzory.

Jana Molčíková se narodila v Terezíně a celá rodina byla pronásledovaná. Pracuje v OV ČSBS Ústí nad Orlicí a v Terezínské iniciativě. Pomáhá organizovat školní zájezdy do Terezína.

V současné době je nutno předsednictvo rozšířit. Jsme proto v jednání s členkami z Prahy.

Revizní komisi ¨SOPVP vede br. Miroslav Grus. Členkou je s. Eva Merclová, rovněž Ratibořické dítě a prof. Ing. Jiří Fárek, CSc., syn známého škpt. Františka Fárka ze zpravodajského odd. Hlavního štábu, který  odmítl emigrovat a byl autorem knihy Stopy mizí v archivu. Byl členem Obrany národa a vězněn v době nacismu, ale i po roce 1945.

Protože SOPVP se výhradně věnuje PV o které rovněž pečuje ČSBS, naše práce se prolíná a doplňuje.

Spolupracujeme, jak již bylo řečeno, s FŽO a hned po jejím založení s Obecně prospěšnou společností Živá paměť spolu s Nadačním fondem obětí holocaustu. Dále s lidickými dětmi a s dětmi ze Svatobořic. Výborná a úzká spolupráce je rovněž s  Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.

Vyplněné Programy, na kterých se  SOPVP podílelo

V tomto směru vždy spolupracujeme s nějakou organizací, nebo se prostřednictvím některého našeho významného člena podílíme na práci některého z mezinárodních programů.

Nemáme vlastní administrativní aparát, proto jiná forma není reálná.

V letech 1998 – 2008  se prof. Ing. Felix Kolmer, br. Bartek, Kolečko, Stránský a Ing. Valouchová spolu s tajemníkem FŽO JUDr. Tomášem Krausem významně podíleli na realizaci desetiletého Projektu humanitární pomoci pro oběti nacionálně socialistického násilí, který bývalým PV a ukrývaným v průběhu deseti let rozdělil celkem 1 544 628 343 Kč, které poskytla vláda SRN ve výši 90 milionů marek, což bylo později převedeno na eura.

Odškodněni byli i PV, kteří měli české občanství a žili v zahraničí.

Současně probíhalo odškodnění ze Švýcarského fondu. Šlo o jednorázovou částku 600 US dolarů pro osoby, které byly z rasových, náboženských, politických nebo jiných důvodů pronásledovány. Odškodnění prováděli výše uvedení členové SOPVP.

Když později přiznala česká vláda PV příspěvek k důchodům, netýkalo se to již PV žijících v zahraničí. Proto později těmto občanům s českým občanstvím byla přiznána jednorázová dávka ve výši 180 000 Kč. S. Valouchová měla z předchozího projektu k dispozici adresy našich PV v zahraničí. Požádala tedy NPOH o financování Projektu, který realizovala sama, oslovila 32 býv. PV v zahraničí a pomocí plných mocí nebo jejich osobních návštěv v ČR i oni tuto jednorázovou dávku obdrželi.

Člen SOPVP prof. Felix Kolmer jako člen Mezinárodního osvětimského výboru se v roce 2013 významně podílel na vypracování Bruselské deklaraci – Responsibility in Partnership 26.6. 2013.

Z iniciativy Evropského institutu odkazu šoa (ESLI) a ministerstva zahraničních věcí ČR, MPSV ČR a zástupci dvaceti zemí se tito zástupci sešli v sídle Evropského parlamentu v Bruselu. Zúčastněné státy, odborníci a zástupci nevládních organizací společně projednali otázky spojené se zajištěním sociálních potřeb přeživších holocaust a dalších obětí nacistické perzekuce.

S Bruselskou deklaraci bylo  předsednictvo SOPVP seznámeno a průběžně i s dalším postupem. Bohužel naše ministerstva i když se k tomu zavázala do dnešního dne neuskutečnila rozhodnutí, že důchod politického vězně má být ve výši průměrné mzdy té které země. Deklarace  je, bohužel, právně nezávazná a odpovědnost z ní vyplývající, je pouze morální. Prof. Kolier za realizaci stále bojuje, S odchodem ministra zahr. věcí Lubomíra Zaorálka to v současné době považujeme za nereálné.

Od roku 2016, kdy předseda ČSBS br. Vodička navázal styk s jednotlivými hejtmany se s. Valouchová, Molčíková, Šnajdrová, Křížková a Staňková na realizaci, tj. na rozdělování jednorázového finančního příspěvku per os PV žijící v jednotlivých krajích, úzce podílejí.

Od loňského roku někteří z hejtmanů spolupracují pouze s SOPVP, ale výsledek je totožný. Stále jde o naše české PV.

V současné době jsme autory seznamů pro o.p.s. Živá paměť, které slouží k jednorázové finanční částce – dědictví z Německa pro PV a ukrývané.

Jde o Projekt o.p.s. Živá paměť – přímá pomoc obětem nacistické perzekuce. Finanční prostředky pocházejí z pozůstalosti Wolfganga Reinharda Storcha, býv. politika západoberlínské sociálnědemokratické strany.

Akce SOPVP z poslední doby

S. Valouchová se v březnu zúčastnila celodenního zasedání Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových v zámku Nadace v Lužanech při příležitosti narozenin Josefa Hlávky. Nadace funguje již 115 let.

Ve dnech 12. – 15. dubna se předseda HS Flossenbürg, br. Rudolf Wittenberg, s. Krista Beranová z Mostu, s. Valouchová a br. Zdeněk Korvas z Kyjova zúčastnili 74. výročí osvobození KT Flossenbürg americkou armádou.  KT věznil zhruba 100 tisíc osob. Americká armáda našla jsem 1 500 zubožených vězňů. Z 16 zemí Evropy. Každý národ má svůj symbolický hrob. Ten český zdobilo nejvíce věnců a kytic. Byla to ústa k našim vězňům, kterou, bohužel, nyní nenalézají ve vlastní zemi. Jednání byla pracovní i společenská. Zúčastnil se též nejmladší PV, kterému bylo v době osvobození 14 let. Protože mu nezůstal nikdo z rodiny, ujal se ho americký důstojník, vrátil se s ním do USA, kde vystudoval. I přes pokročilý věk stále přijíždí. Je to Polák, proto jsme si i jazykově rozuměli. Setkali jsme se z významnými osobnostmi a vyměnili zkušenosti. Zúčastnili se též významní členové Bavorské vlády.

Dne 20. dubna přednesla s. Valouchová hlavní projev při příležitosti odhalení pamětní desky jednoho z prvních politických vězňů nacistické okupace JUDr. Přemysla Šámala, který nejen přispěl k sjednocování českých politických stran, ale svůj byt v Hlávkových domech dal k dispozici odboji proti monarchii. Později byl prvním kancléřem presidenta Masaryka a později i Beneše. V listopadu 1938 opustil svoji funkci a již 26. ledna 1940 byl zatčen. Zemřel 9. března 1941 v Berlíně – Tempelhofu.

Deska byla odhalena v atriu jednoho z Hlávkových domů, kde kancléř Přemysl Šámal bydlel.

27. dubna 2019 mělo SOPVP svůj každoroční sněm, kde jsme zhodnotili uplynulou činnost a stanovili si další úkoly.

Všichni členové předsednictva se účastnili akcí ve svých bydlištích, s. Staňková přednášela v Trutnově a okolí ve školách a s. Kočková odjíždí na zasedání Mezinárodního komitétu KT Mauthausen.

Zúčastnili jsme se všech pietních oslav souvisejících s březnovým obsazením Československa až po květnové oslavy, organizované ČSBS. Významná pro nás byla především pietní vzpomínka dne 2. května v Terezíně. Byl to den poslední popravy 54 vlastenců odbojářů PV v Terezíně, Taktéž to byly: 8. května pietní vzpomínka u pomníku II. odboje Na Klárově a vzpomínka 10. května u pomníku Zpravodajské brigády v Praze 4 Na Jezerce. Pomník Na Klárově byl postaven z prostředků ČSBS a města Prahy proto k němu máme vztah. Celou historii připomněl přítomným l. místopředseda ČSBS Ing. Emil Kulfánek.